mě / mně / mne

České zájmeno já má ve 2. a 4. pádě tvar mě (i spisovné mne), ve 3. a 6. pádě tvar mně.

Po předložce

• mně — 3. a 6. pád: ke mně, k mně, o mně, ve mně, při mně
• mě — 2. a 4. pád: do mě, ode mě, u mě, pro mě, za mě, beze mě

Příklady chyb: Přijď ke mě → Přijď ke mně; To je pro mně → To je pro mě.

Bez předložky

• 4. pád (koho/co?): vidím mě, slyšíš mě
• 3. pád (komu/čemu?): patří mně, věří mně, směje se mně

na mě × na mně

Vzpomínám na mě (4. pád). Záleží na mně (6. pád). Rozhoduje sloveso.

Uvnitř slova

zapomněl (mn-) × město (mě-).